Čeština na skřipci: Kafe (2554x) | |
Ze zákona děvkou (2267x) | |
Stařec a moře (2123x) | |
Čeština: Pro páté třídy (2002x) | |
Sonety temné lásky (1575x) |
Naostřete tužky | |
Vepřovice při měsíčku | |
YouTube pokrytcem | |
Způsoby zmrtvýchvstání | |
Chvála pivu | |
S Čapkem i Picassem | |
Náš titul vítězný | |
Jak udělat z Prahy Paříž | |
Poklona Temné lásce | |
Pozoruhodně dobrý Gawain | |
Kraj, mrav a smrt | |
Obrazy jako noty | |
O právu „zradit“ vlast | |
Karkulka Růžová – nekrvavá | |
Praha vs. zbytek Čech | |
Objev strašného trpaslíka | |
Jak mne vyřídil býk | |
Novinová světová premiéra | |
Povinná četba pro nobelisty | |
Philu Marlowovi je 75 | |
Hamburgerem k trvalé slávě | |
O kavárenských povalečích | |
Zlatý tygr v Literárkách |
Čtvrtý díl poprvé směřuje ve svém pátrání po střípcích kulturní historie, jež zůstaly zapomenuty v českých hospodách, na pražský levý vltavský břeh, na Malou Stranu a na Hradčany. Míří do tří lokálů z nejvýznamnějších: ke Schnellům, ke Králi brabantskému a k Černému volovi. Autor jako obvykle líčí dějiny těchto významných “kulturních institucí” od nejstarších dob, kam až historické doklady sahají, čtvrtý díl však víc než předchozí akcentuje dějiny poměrně nedávné - mimo jiné se dotýká dějin českého undergroundu a jeho zápolení s bývalým režimem. Znovu se dozvíte o pohnutých osudech hostinských významných pro české kumštýře a potažmo pro české kulturní dějiny, ani tentokrát se líčení nevyhne krvavému mordu... (...)
celý článek |
celý článek |
celý článek |
Nejen tím, že se poprvé vydává na pražský levý vltavský břeh, na Malou Stranu a na Hradčany. Čtvrté pokračování díla Lukáše Berného Kde pijí múzy čili Za kumštem po lokálech víc než předchozí dokazuje, že česká kultura se často v přítmí krčem a putyk nejen rodila v dobách obrozeneckých, ale prodělávala v nich i dějinné zvraty z nejposlednějších – tak silná česká tradice kumštýřských lokálů je.
Jako hospody a kavárny nahrazovaly spolkové prostory českým obrozencům v dobách, kdy česká kultura teprve vstávala z popela, stejně tak Múzy v lokálech nacházely útočiště v dobách rudého temna, jež z hlediska dějin skončilo (snad) teprve nedávno. Ne náhodou je tentokrát jedním z hlavních mluvčích, jenž do knihy exkluzivně přispěl, někdejší buřič, avantgardní výtvarník, hudebník, performer a bývalý rektor AVU Milan Knížák.
V novém díle (vyšel na konci listopadu) náš excelentní pisálek, díl od dílu lepší, rozhlasový moderátor, publicista a spolupracovník divadla Semafor Lukáš Berný kromě toho odhaluje spousty dalších překvapivých epizod z historie ne tak dávné: Kam si překvapivě zašli pro inspiraci věhlasní umělci, kteří nejsou známí právě jako „pivaři“, jako Karel Čapek (za okolností víceméně humorných) nebo Jan Werich; vypátral, ve kterém lokále se ve skutečnosti zrodil údajný Vídeňák Jára Cimrman; a jaksi mimochodem prozradí, ve které z pivnic bourala Masarykova Maffia mocnářství a vymýšlela republiku; a mnoho dalšího.
Berného dílo je totiž především doplněním dějin české kultury viděné skrze dějiny „malé“, zpoza stolů známých náleven, jež byly donedávna významným a vydatným zdrojem inspirace i pracovištěm českých kumštýřů; místem výskytu jejich múz; kovadlinou, na níž se ukulo a donedávna zušlechťovalo to, čemu říkáme české umění. Bez oněch lokálů by česká kultura nebyla tím, čím je. Čímž se ony samy stávají součástí kulturní tradice. (...)
celý článek |